Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví
Už název oblasti napovídá, že tu najdeme dva naprosto rozdílné typy prostředí. Váté písky porostlé borovými lesy na místě původních doubrav a nivu řeky Moravy s posledním neregulovaným úsekem na dolním toku, loukami, mokřady a zbytky lužních lesů. Ptačí oblast je tak tvořena pestrou mozaikou různorodých biotopů.
Druhy v lokalite
Video
Ptačí oblast se vyznačuje množstvím specifických biotopů. Jsou zde vhodné podmínky k hnízdění jak pro vodní a mokřadní druhy ptáků nebo druhy lužního lesa, tak pro druhy vázané na suché stepní nebo lesostepní biotopy. Vedle šesti předmětů ochrany ptačí oblasti – čápa bílého, motáka pochopa, lelka lesního, strakapouda prostředního, strakapouda jižního a skřivana lesního – bylo v oblasti zjištěno kolem 240 druhů ptáků. Místní populace lelka lesního a skřivana lesního jsou nejpočetnější v rámci celé ČR. Tyto druhy jsou vázány na otevřené plochy v komplexu borového lesa na vátých píscích, přičemž v hospodářském lese osídlují mladé kultury a jejich okolí. V posledních letech populace skřivana lesního postupně narůstá, zatímco početnost lelka každoročně závisí zejména na klimatických podmínkách a dostupnosti potravní nabídky. Rovněž místní populace dudka chocholatého patrně patří mezi nejpočetnější v rámci ČR.
Tok Moravy mezi Bzencem-Přívozem a Rohatcem je posledním neregulovaným úsekem řeky na dolním toku, což umožňuje tvorbu meandrů, vznik písčitých pláží a ostrůvků, neustálé obnovování kolmých břehů, téměř pravidelné jarní záplavy a působení dalších přirozených procesů. Řeka tak skýtá vhodné hnízdní podmínky pro pisíka obecného, kulíka říčního, břehuli říční, vlhu pestrou a ledňáčka říčního.
Typický tvrdý luh s dubem a jasanem se uchoval pouze na menších plochách. Na zbytku území byl většinou po vytěžení nahrazen nevhodnou plantážní výsadbou nepůvodních dřevin, převážně topolů. Pro pozorování šplhavců, včetně strakapouda prostředního a jižního, je nejvhodnější navštívit zámecké parky (Strážnice, Milotice, Veselí nad Moravou). Ve zbytcích lužních lesů se početně vyskytuje strakapoud prostřední a hnízdí luňák hnědý a červený. Každoročně od roku 2004 v oblasti hnízdí i orel mořský.
V nivě řeky se nachází také několik mokřadních lokalit a na levém břehu se uchovaly periodicky podmáčené louky. Vlivem nevhodných agrotechnických zásahů význam původně pravidelně zaplavovaných nivních luk v oblasti postupně klesá a druhy zde dříve hnízdící, jako jsou vodouš rudonohý a čejka chocholatá, se přesunuly do podmáčených částí polí. Jejich výskyt je tak závislý na množství vody, zejména tedy na průběhu a rozsahu záplav.
Místa s roztroušenou zelení obývají ťuhýk obecný, pěnice vlašská a strnad luční. Mokřady v oblasti včetně rybníků jsou pravidelným hnízdištěm bukáčka malého, čírky modré a slavíka modráčka středoevropského. V rákosinách hnízdí moták pochop. Záplavy v oblasti mají velký význam. Vytvoření vhodných biotopů a vysoká koncentrace potravy s sebou vždy přináší také velké koncentrace vodních a mokřadních ptáků. Záplavy v předhnízdní době pak mají za následek zajímavé počty hnízdících vodních a mokřadních druhů ptáků i v rámci širšího regionu. Neregulovaný úsek dolního toku Moravy je významnou tahovou cestou i zimovištěm pro mnoho druhů vodního ptactva, jejichž počty dosahují často tisíců jedinců.
Vychádzka
-
P
-
1
Trasa začíná na nádraží v Bzenec-Přívoz. Ještě před započetím trasy se můžeme zajít podívat na místní učiliště, kde je na komínu hnízdo čápů bílých.
Cesta k prvnímu bodu vede kolem váhovny písku, krátce po asfaltce dolů svahem, kudy občas jezdí tatry z místní pískovny. Hned pod kopcem se odbočuje přes mostek na písčitou cestu okrajem pískovny k první vyhlídce na meandr. Tady je možné poprvé pozorovat neregulovanou řeku Moravu. Každoročně tu řeka vytváří příhodné podmínky pro hnízdění pisíků obecných a kulíků říčních na plážích a pro břehule říční, vlhy pestré a ledňáčky říční v březích. Hnízdí zde i morčák velký a jeho populace stále roste: narůstá jak počet prokázaných hnízdění, tak počet pozorování nehnízdících ptáků v okolí. Na vyhlídkách na řeku se proto vyplatí zastavit.
-
2
Z vyhlídky je nutné vrátit se zpátky na cestu. Ta vede okrajem pískovny a poté zatáčí k řece Moravě borovou plantáží. Jedná se o příklad výsadby nevhodných monokultur náchylných vůči poškození klimatickými podmínkami nebo poškození hmyzem. Zakrátko naštěstí cesta pokračuje nad původním říčním svahem lemovaným mohutnými prastarými duby. V luzích kolem řeky Moravy hnízdí luňák červený a hnědý, orel mořský. Vyhlídky jsou vhodné k pozorování i dalších druhů dravců, ale třeba i čápa černého. Za vyhlídkou na bodu 3 se dá pokračovat po cestě, nebo sejít k řece a pokračovat podél ní k bodu 4. Ve zbytcích lužních lesů je možné pozorovat datly černé, strakapoudy prostřední nebo žluny šedé.
-
3
Bod se nachází na nejvyšším písčitém břehu nad řekou Moravou zvaným Čertova stěna, Kozí břeh nebo také Vysokáč. Vyplatí se zastavit a pozorovat řeku, vodní ptáky a dravce. Protější pláž je rovněž největší v úseku, ale bohužel velmi navštěvovaná zejména vodáky. Kromě hnízdní sezóny můžeme lokalitu navštívit také v zimě, kdy se na řece shromažďují větší počty vodních ptáků. Pravidelně zimují ve vyšších počtech čírky obecné, morčáci velcí a další druhy kachen. Nezřídka tu loví orel mořský nebo zimuje vodouš kropenatý.
-
4
Od Čertovy stěny je potřeba obejít pískovnu k železnici. Těžba písku obnažuje sterilní písek a vytváří velmi specifické podmínky. Je to poslední místo v ptačí oblasti, kde pravidelně hnízdí bělořit šedý, v odtěžených stěnách se nachází početné kolonie břehule říční. V pískovně se již vyskytují také skřivani lesní, na které narazíme početně u na dalším bodu. Po celou dobu máme dobrý výhled a nezřídka zde můžeme pozorovat dravce. Za potravou sem zaletují například ostříž lesní nebo včelojed lesní.
-
5
Cesta vede podél železnice k Bzenci-Přívozu. Nezalesněný pruh podél železnice je nejen rájem pro entomology a botaniky, ale je také součástí národní přírodní památky Váté písky. Možné je potkat početné ještěrky zelené (Lacerta viridis), z ptáků třeba již zmíněné skřivany lesní. Ze solitérních borovic i okraje lesa zpívá v hnízdní dobu početně rehek zahradní, zastihneme také dudka chocholatého. Ideální doba na pozorování dudků je období vyvádění mláďat, čili v červnu a červenci, kdy jsou v hledání potravy nejaktivnější, a samozřejmě v ranních hodinách.
Zaujímavosti
Oblast Bzenecké Doubravy představuje komplex suchých borovicových lesů vysázených na místě původních doubrav. Ty byly zničeny intenzívní pastvou a neřízenou těžbou v 14.–16. století. Z původních listnatých porostů zůstala jen torza mozaikovitě rozložená v ploše borové monokultury, často se jedná jen o solitérní staleté duby, které postupně odumírají. Významné je množství malých, trvale podmáčených mokřadů, kolem nichž se tvoří menší porosty vrb, olší a bříz.
Mezi významné biotopy patří také trvale odlesněné plochy, v území se nachází dvě pískovny a okrajem komplexu prochází železniční trať Přerov–Břeclav. Původní protipožární pásy kolem trati v úseku Bzenec-Přívoz – Rohatec, vytvořené kvůli provozu parních lokomotiv, byly vyhlášeny nejen pro botanickou a entomologickou výjimečnost jako NPP Váté písky. Typickou flórou je tady paličkovec šedavý, kavyl písečný, smil písečný a mnoho dalších. Velmi hodnotné písčiny jsou i bezlesé plochy po vojenské činnosti, jako jsou PP Vojenské cvičiště Bzenec nebo pořád aktivní vojenská střelnice u Bzence.
Bzenecká Doubrava představuje největší hnízdiště lelka lesního v ČR. Hnízdí tady 60–80 párů. Jejich početnost meziročně ovlivňuje počasí a dostatek potravy. Distribuci ovlivňuje vhodné prostředí, potřebuje otevřené biotopy, místy obnažený písek a zmlazení. Zpravidla se jedná o rozhraní lesních porostů různého stáří s dostatkem mladších porostů, kultur nebo pasek. Lelek je aktivní během teplých večerů za bezvětří od května do srpna. Kolem soumraku a rozednění má velmi krátkou aktivitu, kdy musí získat potravu pro sebe i mláďata a hájit teritoria před jinými soky. Proto není vhodné lelka rušit provokováním nahrávkou. Pozorování bude o to hodnotnější, když se budete řídit sluchem a necháte lelky dělat svou práci.
Nivní louky mezi Vnorovy a Petrovem byly do roku 2001 pravidelným hnízdištěm kolihy velké. Na loukách se doposud nachází systém zavlažovacích zařízení. Tyto louky byly každoročně pro vyšší výnos sena zaplavovány a po určitý čas byla udržována mělká záplava. Profitovalo z toho velké množství druhů včetně několika druhů bahňáků.
Do roku 2010 se v luhu Moravy nacházela smíšená lesní kolonie téměř 20 párů čápa bílého a volavky popelavé. Šlo nejenom o vůbec největší lesní kolonii, ale obecně o největší kolonii čápů bílých v České republice. Již v roce 2009 byla hnízdní úspěšnost velmi nízká: ze 13 párů pouze 2 páry vyvedly mláďata. Následně v roce 2010 čápi pod vlivem zahnízdění orla mořského kolonii opustili. Orel se v dalších letech v kolonii neusadil, ale čápi se do ní doposud nevrátili (až na 1 pár v letech 2011 a 2013, který nevyvedl mláďata). Volavky nyní hnízdí v několika menších koloniích: ve Strážnickém parku a na Písečném rybníce u Milotic.
Vedeli ste, že?
… že se oblasti Vátých písků na Hodonínsku přezdívá Moravská Sahara? V minulosti se tu nacházely pohyblivé písečné duny. Jedná se také o jedno z nejsušších a nejteplejších míst v ČR.
… každé čtyři roky zde probíhá masové rojení chroustů maďalových? V květnu a červnu za teplých večerů vylétají milióny chroustů a hledají partnery a potravu. Poslední rojení bylo v roce 2023. Během rojení je možné pozorovat koncentrace ptáků a netopýrů lovících chrousty. Místní obyvatelé mívali dříve i několik receptů na přípravu pokrmů z chroustů.
… lelkovi lesnímu se v minulosti přezdívalo kozodoj? Podle rozšířené pověry saje svou doširoka otevřenou hubou mléko hospodářským zvířatům.
Doplňujúce informácie
-
Ubytovanie v okolí lokality - Bzenecká doubrava - Strážnické pomoraví
Kliknite nižšie na možnosti ubytovania v širšom okolí lokality
-
Akcie a aktivity - Bzenecká doubrava - Strážnické pomoraví
Kliknite nižšie na akcie a aktivity v okolí lokality
