Dunajské luhy

Prvním bodem je ptačí pozorovatelna, odkud je výhled na celou Čunovskou zátoku. Naplavené dřevo využívají k odpočinku kormoráni velcí, vzácněji, hlavně v zimních měsících, i kormoráni malí, různé druhy racků a kachen. Čunovská zátoka je významným zimovištěm vodních druhů ptáků, můžeme tak pozorovat hejna labutí velkých a poláků, v období migrace různé druhy kachen včetně kopřivek obecných (které tu také hnízdí), lžičáků pestrých a čírek modrých. Z věže je výborný výhled také na plavební ostrůvky v hlavním toku Dunaje. Hnízdí na nich největší kolonie rybáků říčních na Slovensku, celkem přes 300 párů.

Cestou se vyplatí podívat se na výběžky, které zasahují do vody ze břehu. Dostaneme se tak o kousek blíž k ptákům. Když budeme mít štěstí, uvidíme u břehu rodinky kachen s vyvedenými mláďaty. 

Po cestě k bodu přecházíme přehrazení Dunaje. Pod hrází můžeme spatřit orla mořského, různé druhy volavek a další druhy. Samotný bod 3 leží na výběžku u Modré čajky. V čase migrace odtud pozorujeme hejna rybáků černých a racků malých během jejich tahu na sever. Mohou mezi nimi být i krásní rybáci bělokřídlí, na konci dubna jich můžeme pozorovat stovky. Z tohoto místa jsou vidět i plavební ostrůvky, na kterých hnízdí početná populace rybáků obecných. Během zimy je tu pěkný výhled na zimující druhy.

U muzea moderního umění Danubiana se vyplatí zastavit a zkontrolovat vodní hladinu, v zimních měsících tu totiž můžeme spatřit zajímavé druhy ptáků, například morčáky velké nebo velmi vzácné hoholky lední. Bod 4 se nachází u Muchovy hráze, která se stala významným dunajským hnízdištěm břehule říční. Navozené sedimenty a vzniklé kolmé stěny přilákaly roku 2018 až 1540 párů. Muchova hráz nabízí vhodné podmínky pro hnízdění zrzohlávek rudozobých, kopřivek obecných a dalších jinde vzácných druhů, které tady můžeme pozorovat běžně.

Vtáčí ostrov, na který se díváme z tohoto bodu, byl uměle vytvořený v roce 1992 jako částečná neformální (nedostatečná) náhrada za zničené biotopy po vybudování vodního díla. Dnes je nejvýznamnějším hnízdištěm rackovitých ptáků na Slovensku. Nejpočetnější jsou racci chechtaví, hnízdí tady v tisícových počtech. Ostrov je také nejvýznamnějším hnízdištěm racka černohlavého ve střední Evropě. Kromě nich zde hnízdí i rybák obecný a racek středomořský. Vstup na ostrov je zakázaný. Během migrace je to dobré místo na pozorování hejn rybáků černých a bělokřídlých nebo racků malých. V letních měsících nad hladinou loví racci chechtaví a černohlaví. Zátoka je významným zimovištěm morčáků malých a velkých, vyskytují se tu potáplice, různé druhy severských kachen, jako je čírka obecná, hvízdák eurasijský, hohol severní, nebo severské druhy husí.

Bod leží u posledních plavebních ostrůvků Hrušovské zdrže. K zimování je využívají různé druhy kachen, hoholů a morčáků. Je to také významné místo pro vzácné poláky kaholky nebo turpany hnědé.

Od Dobrohošti se ramenná soustava objevuje i na slovenské straně inundace. Bod 1 se nachází ve vnitrozemské deltě Dunaje. V jarních měsících nás tu čeká ohromující zvuková kulisa, ozývají se hlasy typických zástupců lužních lesů, např. pěnice černohlavé, pěnkavy obecné, žluvy hajní, drozda zpěvného, lejska šedého, špačka obecného a sedmihláska hajního. Občas přeletí orel mořský, kormorán velký, hrdlička divoká a ostříž lesní.

Bod se nachází na břehu Vojčianského jazera, za zády máme Vojčianské rameno, na jehož pravém břehu se rozprostírá lokalita Žofín. Opět jde o ukázku zbytku ramenné soustavy s lužním lesem, navíc je tu také starší štěrkoviště. Pozorovat zde můžeme kromě typických zástupců lužních lesů také vodní ptáky. Na tahu se objevuje volavka červená, ojediněle přeletí orel mořský. Z hnízdičů se může vyskytnout pěnice vlašská, běžně slípka zelenonohá, slavík obecný a moudivláček lužní.

Protože cestou k dalšímu bodu přecházíme přes dva brody, je pokračování podmíněné nižším stavem vody. Jinak je potřeba se vrátit kolem Vojčianského a Šulianského jazera na dunajskou hráz. V době záplav nevstupujeme do ramenné soustavy. Bod se nachází u Bodických ramen v lokalitě známé jako Horní ostrovy. Pozorujeme tu datla černého, lejska bělokrkého, krutihlava obecného, na tahu včelojeda lesního, volavku stříbřitou a červenou, čápa černého a vlhu pestrou.

K bodu pokračujeme po červené značce. Zleva máme PR Foráš s typickým dunajským lužním lesem a hnízdiči pro něj typické: mlynaříkem dlouhoocasým, holubem hřivnáčem, lejskem bělokrkým, slavíky obecnými atd. Trasa dál pokračuje podél starého koryta Dunaje.  

Bod leží v blízkosti NPR Ostrov orliaka morského s pátým stupněm ochrany. Na tomto místě můžeme pozorovat běžné druhy lužního lesa, jako jsou strakapoudi a lejsci, ale budeme-li mít štěstí, zahlédneme i krále Dunajských luhů orla mořského. Po červené značce pokračujeme k dalšímu bodu.

Z pozorovatelny s výhledem na mokřad můžeme sledovat vodní ptáky – slípku zelenonohou, skrytého chřástala vodního, ledňáčka říčního, ale také různé druhy rákosníků nebo kukačku obecnou.

Trasa se vrací do Dobrohošti podél přívodního kanálu Gabčíkovo. Jde o málo přívětivý kanál s vybetonovanými břehy, přesto se vyplatí sledovat vodní hladinu. V zimě uvidíme různé druhy kachen, jako jsou kopřivka obecná, polák velký a chocholačka, výjimečně i vzácné druhy, např. turpana hnědého.