Radhošť

Při výstupu na autobusové zastávce na Pustevnách nebo na parkovišti u zastávky sejdeme několik desítek metrů nazpět k jeskyni Cyrilka, která je zimovištěm několika druhů netopýrů. Veřejnosti je nepřístupná. Jedná se o tzv. pseudokrasovou jeskyni bez krápníkové výzdoby. Vznikla rozpukáním a rozjížděním pískovcových bloků a dnes má více než 300 metrů chodeb. Zajímavostí je, že vchod jeskyně využívají ptáci jako úkryt. Například se tady často zdržuje červenka obecná.

Když se vrátíme od jeskyně na Pustevny a dostaneme se na louky před zvonicí, a není zde mnoho lidí, můžeme na nich pozorovat kosy horské při sběru potravy. Zpívají spíše brzy ráno nebo večer před setměním. Na Pustevnách se setkáme i s běžnými druhy ptáků, jako jsou rehek domácí a zahradní nebo konipas bílý.

Když se vydáme po modré turistické značce směrem na Radhošť, dostaneme se na louky, odkud je vidět masív Čertova mlýna a Kněhyně. Na těchto horách se rozkládá národní přírodní rezervace, která chrání zbytky horských smrčin. Vyskytuje v nich jeřábek lesní, datlík tříprstý a vzácně se objevuje i tetřev hlušec. Na louce dříve zpívali 1–2 samci lindušky luční, ale v posledních letech uslyšíme z kraje lesa jen lindušku lesní. Když budeme pokračovat dále ve směru na Radhošť, je možné jít po modré značce přes vyhlídkový altán Cyrilka, který už je obrostlý dřevinami a není z něj nic vidět, nebo jej obejít po asfaltové cestě. Dojdeme až k soše Radegasta, vedle níž je v sezóně otevřený bufet s občerstvením.

Po cca 500 metrech narazíme na sjezdovku, odkud jsou pěkné výhledy na Ostravskou pánev a severní část Beskyd. Kolem sjezdovky občas zpívá kos horský a také několik samců lindušky lesní.

Za dalších cca 1,1 km ve směru k vrcholu Radhoště narazíme na rozcestník modré a zelené turistické značky. Zelená značka prochází ve směru od hřebene krásnými horskými smrčinami a níže přechází v pralesovitý bukový porost. V této části rezervace hnízdí strakapoud bělohřbetý, holub doupňák, jeřábek lesní, lejsek bělokrký, sluka lesní, datel černý nebo puštík bělavý. Je však potřeba sejít cca 700–900 metrů pod hřeben a tam v tichosti pozorovat nebo si sednout a čekat. Do národní přírodní rezervace je vstup povolen pouze po vyznačených cestách.

Od rozcestníku jsou dále ve směru na Radhošť podél jižní strany hřebene zbytky horských luk, které v minulosti obývaly lindušky luční. Jejich výskyt je ještě možný, ale spíše se tady setkáme s linduškou lesní, často zde loví poštolka obecná a někdy sem zalétne i ostříž lesní nebo včelojed lesní. Na průtahu se může objevit například bělořit šedý. Z luk jsou pěkné výhledy na Vsetínské vrchy, Javorníky a za dobré viditelnosti je vidět i Malá Fatra na Slovensku.

Na vrcholu Radhoště je možné občerstvit se v Hotelu Radegast, projít si bosým chodníčkem, podívat se na sousoší sv. Cyrila a Metoděje z roku 1931 a kapli sv. Cyrila a Metoděje z let 1896–1898. Pokud není v okolí kaple hodně lidí, tak kolem ní a na sjezdovce pod kaplí s oblibou sbírají potravu kosi horští. Když se spustíme po sjezdovce dolů, po levé straně je zbytek překrásné pralesovité bučiny, v níž se objevuje strakapoud bělohřbetý nebo puštík bělavý. Toho je možné zaslechnout v dubnu navečer spíše z hřebene Velké Polany než jej spatřit v porostu.

Na velké Polaně a Černé hoře jsou dva turistické přístřešky. Pod nimi se lze schovat před deštěm nebo si jen tak spočinout, dají se využít i k pozorování ptáků. V okolí přístřešků se pravidelně objevuje ťuhýk obecný. Hlavně na podzim a při troše štěstí lze slyšet i ořešníka kropenatého. Od turistického rozcestníku pokračujeme po červené značce převážně mladými bučinami, které pro ptáky ještě nejsou tak atraktivní.

Zajímavější porosty jsou až pod turistickým rozcestníkem Pod chatou Mír, kde se červená značka setkává se žlutou. V bučinách pod rozcestníkem hnízdí strakapoud bělohřbetý, lejsek malý, lejsek bělokrký, datel černý, holub doupňák, žluna šedá a puštík bělavý.

Po červené značce pak můžeme pokračovat dále až do Rožnova pod Radhoštěm.

Rožnovská Bečva formuje celé údolí pod jižním úpatím Radhoště a vytváří údolí táhnoucí se na západ, nazývané Rožnovská brázda. V minulosti měla řeka široké řečiště s několika koryty a štěrkovými náplavy. Dnešní koryto je silně zregulované a opevněné a štěrkové náplavy se zde nacházejí jen ve značně omezené míře. Zastavíme se u naučné tabule pod říčním náplavem. Na náplavu často sbírají potravu konipasi horští nebo bílí, bývá tady skorec vodní, někdy volavka popelavá a vzácně zalétne i čáp černý. Při troše štěstí přelétne ledňáček říční. Od začátku června už nad hladinou poletují krásné motýlice lesklé (Calopteryx splendens) a motýlice obecné (Calopteryx virgo). Za plotem vpravo od cyklostezky je vodárenské pásmo s třemi jezírky, na kterých se často objevuje pisík obecný, jehož je možné zastihnout i na řece. Cesta vede dále na most přes řeku Bečvu a do rožnovského parku. Tady na jaře zpívá lejsek bělokrký, častý je i lejsek šedý a vzácně se objeví strakapoud prostřední nebo malý.

Jinou možností je sejít ze značky lesní cestou směrem k autobusové zastávce Dolní Bečva, pila, odkud jezdí autobusy do Rožnova. Od zastávky se dá pokračovat podél řeky Bečvy do Rožnova. Trasa vede asi 1,5 km po cyklostezce a je nutné jít při okraji cyklostezky a dbát zvýšené opatrnosti.

Za návštěvu rozhodně stojí Valašské muzeum v přírodě, kde lze shlédnout Dřevěné městečko, Mlýnskou dolinu a Valašskou dědinu s ukázkami historických staveb a způsobu života. Přes park je pak krásná procházka až k autobusovému nebo vlakovému nádraží.