Trenčín a okolie

Prvním bodem trasy je Štefánikova vyhlídka, která je po Trenčianském hradě pravděpodobně nejikoničtějším vyhlídkovým místem v oblasti. Můžeme zde pozorovat přeletující hejna kormoránů velkých, čápů bílých, různých druhů racků a kání lesních. Večerní návštěva v únoru zase přinese zážitek z toku výra velkého, který nepravidelně hnízdí na skalách pod rozhlednou.

Bod je součástí tzv. kyslíkové dráhy určené pro běh a různá pohybová cvičení. Jedná se o úzkou, méně navštěvovanou naučnou stezku. Prochází centrální částí lesoparku přes různé typy lesních porostů. Bod leží na okraji údolíčka, ve kterém pravidelně zpívá střízlík hnědý, budníček lesní a lejsek bělokrký. Z vrcholků jehličnanů se ozývá sýkora parukářka a králíček obecný. Při troše štěstí narazíme i na králíčka ohnivého.

Jeden z nejzajímavějších bodů se nachází se u zadní části Trenčianského hradu, na okraji třešňového sadu. Můžeme tu pozorovat skupinky kavek obecných, poštolek obecných a rorýsů obecných. Zdejší třešňový sad zažívá obnovu a přitahuje pozornost nejen lidí, ale i ptáků. Atmosféru místa dotváří zpěv pěnkav obecných a červenek obecných, ale také strašidelné „vřískání“ strakapouda prostředního nebo žluny zelené.

Máme tady výhled na rozšířenou úroveň jezu Trenčianske Biskupice. U břehu se nachází ostrov s porosty rákosu obecného (Phragmites australis), orobince širokolistého (Typha latifolia) a orobince úzkolistého (Typha angustifolia). Zaslechneme tu několik druhů rákosníků, zahlédneme např. moudivláčky lužní, jak sbírají semena orobince pro stavbu zavěšených hnízd. Z podrostu sporadicky vybíhají chřástal vodní a slípka zelenonohá. Večer nad ostrovem přelétá bukáček malý. Každoročně zde hnízdí cvrčilka slavíková.

Přechod k bodu 2 patří mezi nejpůsobivější, po levé straně se totiž nachází úsek lužního lesa ve stadiu rozpadu, nejzajímavější ukázka lokality známé jako Trenčiansky luh. Mnohé stromy je duté, hnízdí v nich např. špačci obecní. Na převislých vrbách posedávají na začátku migrace kvakoši noční. Ve večerních hodinách se tu můžete setkat s poměrně krotkým bobrem evropským (Castor fiber).

Body 2 a 3 jsou součástí naučné stezky Trenčiansky luh. Můžeme odsud pozorovat brodící se volavky bílé a popelavé. V hnízdním období nás ohromí ohlušující akustická atmosféra, kterou vytváří zpěv slavíků obecných, drozdů zpěvných, sedmihlásků hajních a pěnic černohlavých.

Cestou k lokalitě známé jako Zátoka pokoja je třeba přejít starý silniční most a pak se vrátit. Otevírá se tu výhled na celý Trenčianský luh a část jezu Trenčianske Biskupice. Pokud máme s sebou monokulár, právě tady ho určitě využijeme. Můžeme pozorovat rybáky obecné, racky bouřní, vzácnější rybáky černé, přeletující ledňáčky říční, v zimě i morčáky velké a ojediněle potáplice severní. Z mostu sledujeme kavky obecné a poletující jiřičky obecné.

Na tomto úseku Váhu se při poklesu vodní hladiny obnaží rozsáhlejší plocha bahnitého sedimentu. Ta láká sezónní bahňáky a drobné pěvce. V zimních měsících jsou tu pravidelnými strávníky čírky obecné, poměrně plachý druh, který tady můžeme pozorovat z malé vzdálenosti. Na obnažených bahnitých plochách se zastavují také konipasi bílí a horští, vzácněji i pisíci obecní.

Pravý břeh Váhu nedaleko obce Zamarovce je územím evropského významu. Tento úsek řeky je ve středním Pováží velmi hodnotný – a to nejen pro ptáky, kteří zde mají poměrně klid. V zimě se zde shromažďují velká hejna kachen divokých, labutí velkých, ale také volavek bílých, potápek malých, morčáků velkých a poláků chocholaček.

Bod se nachází na okraji přírodní rezervace Zamarovské jamy. Stará jáma, kde se těžila zemina, je porostlá měkkým luhem ve stádiu rozpadu a poskytuje útočiště mnohým živočichům, například bobrům. Na suchých větvích topolů černých hřadují volavky popelavé, na vodní hladině nacházejí klid poláci chocholačky. Hnízdí tu ledňáčci říční, štěrkové lavice jsou domovem kulíků říčních a pisíků obecných. Když budeme mít štěstí, narazíme také na rodinku morčáků velkých.