Inundácia Moravy

První bod se nachází necelé dva kilometry od turistického odpočívadla směrem na jih po Nové signálce. Celá trasa vede přes louky. Vyplatí se zbystřit hlavně ve vlhkých letech, kdy se v těchto místech vytvoří polní rozlivy. K hnízdění je využívají čejky chocholaté. Během migrace tu můžeme pozorovat mnohé další druhy bahňáků, například vodouše bahenní a kropenaté, jespáky bojovné a jiné. Trasa vede podél Malolevárského kanálu, který je domovem slípek zelenonohých, chřástalů vodních a několika druhů kachen, včetně kopřivky obecné.

Bod leží u tzv. Modrého stavidla na Malolevárském kanálu. Místo s vyšší hladinou je vhodné k pozorování vodních druhů, jako jsou rákosník proužkovaný a velký. Nad kanálem přeletují ledňáčci říční, okolní stromy obývá strakapoud malý. V samotné konstrukci stavidla hnízdí vrabec polní a konipas bílý. 

Přímo z cesty v lužním lese je možné zaslechnout zpěv lejsků bělokrkých, slavíků obecných, ale i pěnic černohlavých a drozdů zpěvných. Žijí tu také strakapoudi prostřední a žluny šedé, přeletět může včelojed lesní.

Na čtvrtý bod je potřeba odbočit z Nové signálky, nachází se na zemědělské, kde se pěstují trávníky. Dostatek závlahy a obnažená půda po odebrání trávníku poskytuje vhodné hnízdní podmínky pro kulíky říční, čejky chocholaté i konipasy luční. Cestou sem přecházíme mostek přes Lakšárský potok, z něhož můžeme spatřit kopřivku obecnou nebo ledňáčka říčního, v jeho blízkosti vyzpěvuje pěnice vlašská nebo ťuhýk obecný.

Máme-li dost času, odbočíme k bodu 5 na štěrkoviště u Malých Levárů. V rákosinách tam žijí slípka zelenonohá, rákosník proužkovaný i velký, v okolních porostech pěnice černohlavá, budníček menší a větší nebo moudivláček lužní. 

Odbočkou na druhou stranu přijdeme na lokalitu Pivernuk. Jde o mokřad, kde hnízdí potápka malá, rákosník malý, cvrčilka slavíková, slavík modráček i chřástal vodní. Na tahu se tady zastavují různé druhy kachen, např. čírka obecná nebo modrá.

Jednou z nejkrásnějších lokalit této vycházky je Raudazi, mrtvé rameno Moravy. Bývá pokryté koberci stulíku žlutého. Na hladině plavou zrzohlávky rudozobé, kachny divoké i kopřivky obecné, přeletět může ledňáček říční. Na březích loví volavky popelavé a bílé i kvakoši noční. Nad lokalitou často přeletí luňák červený, někdy také luňák hnědý nebo orel mořský. Z rákosin vyzpěvuje slavík modráček, ze zaplavených luk se ozývá cvrčilka zelená a konipas luční. Na tahu se zde zastavují kachny, včetně lžičáků pestrých a čírky modré.

Vedlejší lokalita zvaná Panská Morávka patří k nejkrásnějším bodům. Z hráze můžeme pozorovat čápy černé, volavky bílé, husy velké a motáky pochopy. Lužní les je plný ptáků, včetně lejska bělokrkého, krutihlava obecného a žluny zelené. Za vyhovujícího stavu vodní hladiny využívají lokalitu na svém tahu i bahňáci. Vyskytuje se tu vodouš bahenní, rudonohý a šedý či jespák bojovný. Z podmáčených luk se může ozvat chřástal polní. 

Lepňa je dalším mrtvým ramenem Moravy. Vodní hladina je domovem kachny divoké, kopřivky obecné, poláka velkého nebo husy velké. Ve stromových porostech žije sedmihlásek hajní, krutihlav obecný, strakapoud prostřední a žluva hajní. Častým druhem je luňák červený, méně běžným orel mořský. 

Oblast kolem bodu 10 tvoří krásné aluviální louky protkané mokřady. Obývá je slavík modráček, slípka zelenonohá, chřástal vodní, strnad rákosní a vícero druhů rákosníků či volavek. Na podmáčených loukách hledají potravu husy velké, čejky chocholaté a během migrace také jespáci bojovní, vodouši bahenní a jeřábi popelaví.

Podmáčené louky a mokřady kolem bodu 11 vytvářejí domov pro konipasy luční, luňáky červené, motáky pochopy, hrdličky divoké, ťuhýky obecné a další druhy. Můžeme zaslechnout zpěv pěnic hnědokřídlých, vlašských, pokřovních i černohlavých. Při troše štěstí přeletí včelojed lesní nebo jeřáb popelavý.