Soutok-Tvrdonicko
Ptačí oblast Soutok-Tvrdonicko představuje v rámci ČR nejrozsáhlejší komplex lužních lesů a dalších nivních biotopů, jako jsou např. zaplavované louky, říční ramena nebo mokřady. Oblast formují tři řeky, před soutokem Dyje a Moravy se do Dyje vlévá říčka Kyjovka. Jedná se o oblast s nesmírnou biologickou hodnotou jak národního, tak mezinárodního významu.
Druhy v lokalite
Oblast se nachází v údolní nivě dolních toků řek Moravy, Dyje a Kyjovky a je dále protkána hustou sítí kanálů, járků, slepých a mrtvých ramen a stálých a periodických tůní. Více než polovina území je tvořena lužními lesy. Převažuje tvrdý luh s hlavními dřevinami dubem letním a jasanem úzkolistým a ztepilým, na podmáčených stanovištích pak měkký luh s topoly a vrbami. Nivní louky, většinou 1–2× ročně sečené, zabírají přes 800 ha a mají velký význam pro ptáky i další složky živé přírody. Nápadným fenoménem severní části obory Soutok jsou louky se solitérními staletými duby.
Území patří k ornitologicky nejvýznamnějším oblastem v rámci celé ČR. Dosud zde bylo zjištěno přes 250 druhů ptáků, z toho kolem 120 hnízdících. Oblast je významná jako hnízdiště, tahová zastávka i zimoviště. Mimořádný je význam území pro hnízdění dravců. Orel královský, orel mořský a luňák červený zde hnízdí v největší početnosti a koncentracích v rámci ČR, pravidelně hnízdí i luňák hnědý. Na tzv. starodubech – starých solitérních dubech na loukách – tu hnízdí čáp bílý, početněji pak hnízdí v lužním lese v přírodní rezervaci Skařiny v kolonii s volavkou popelavou.
Staré porosty lužních lesů zas představují významná refugia druhů vázaných na tento typ biotopu včetně dutinových hnízdičů, jako např. holub doupňák, strakapoud prostřední, datel černý, žluna šedá, lejsek bělokrký. Další významnou skupinou hnízdičů jsou ptáci vlhkých nivních luk, např. chřástal polní; bekasina otavní nebo vodouš rudonohý v současnosti hnízdí spíše v periodických polních rozlivech, a ptáci vodní a mokřadní, jako např. kachny, chřástalovití nebo husa velká.
V říčních březích hnízdí ledňáček říční a břehule říční; pisík obecný a kulík říční zase na naplavených štěrkových lavicích.
Vychádzka
-
P
-
1
Na okraji obce Lanžhot se nachází bývalé zemědělské družstvo a fotovoltaická elektrárna. Zde narazíme na běžné druhy lidských sídel, ale i na dnes vzácné chocholouše obecné. Před vstupem do obory vede trasa kolem polí, kde je možné pozorovat např. čejky chocholaté.
-
2
Trasa vede k empírovému loveckému zámečku Pohansko s expozicí a občerstvením. Pokračuje k dalšímu loveckému zámečku Lány. Cestou stojí na loukách řada starodubů, typických pro tuto oblast. Na některých z nich se nachází hnízda čápů bílých.
-
3
Cesta prochází přes tzv. Černá jezera, krajinářsky velmi hezké místo s vysokou šancí na pozorování vzácných druhů ptáků, na otevřených plochách můžeme spatřit luňáky červené a hnědé, orly mořské nebo královské. Na loukách zpívají strnadi luční nebo zahlédneme ťuhýka šedého.
-
4
Rovněž na loukách v okolí loveckého zámečku Lány je možné pozorovat na statných dubech hnízda čápů bílých a další vzácné druhy ptáků zmíněné v předchozím bodu.
-
5
Poslední úsek cesty k soutoku Moravy a Dyje vede přes Košárské louky. Zde můžeme sledovat různé druhy dravců, v sezóně zaslechnout chřástala polního, z pěvců zde hnízdí např. strnadi luční, bramborníčci černohlaví, konipasi luční nebo ťuhýci šedí. Soutok řek Moravy a Dyje tvoří česko-slovensko-rakouské trojmezí. Toto místo je častým turistickým cílem. Přeletuje tu např. ledňáček říční. Cesta se vrací zpátky na silnici a pokračuje ven z obory na hráz řeky Moravy.
-
6
Následuje dlouhá trasa po hrázi řeky Moravy, na české i slovenské straně řeky se rozprostírají rozsáhlé lužní lesy. Na hrázi je dobrý výhled do okolí a je možné pozorovat dravce: luňáky červené a hnědé, orly mořské nebo královské. Můžeme sledovat čápy černé; v zimním období na řece zimují vodní ptáci, například morčáci velcí. Na řece i na rameni řeky zastihneme také vodouše kropenaté.
-
7
Nedaleko plynovodu překonávajícího řeku Moravu se nachází pole, která bývají často alespoň z části zaplavená. Jedná se o hnízdiště čejek chocholatých, ale také například vodoušů rudonohých. Slovenská strana řeky je dále většinou nezalesněná, obzor k pozorování ptáků se tak značně rozšiřuje. Pole u řeky Moravy na slovenské straně v zimním období hojně navštěvují husy běločelé.
-
8
Poblíž jezu se na slovenské straně nacházejí Adamovské štrkoviská, která jsou významným zimním shromaždištěm vodního ptactva. Je tu početná kolonie rybáků obecných, kteří pravidelně loví na řece i na odstavených ramenech na české straně. V jarním období zastihneme na hrázích Moravy desítky rodinek hus. Nicméně i na řece Moravě, zejména v době zámrazu, můžeme sledovat početně zimující vodní ptáky. Z hráze jsou skvělé výhledy na louky a úhory na slovenské straně nad i pod ústím Unínského potoka, kde v zimním období pěkně uvidíme třeba motáky pilichy, káně rousné, luňáky červené nebo volavky bílé.
-
9
Proti proudu za cyklolávkou ze slovenské strany je ideální místo pro pozorování kolonie volavek popelavých a čápů bílých v přírodní rezervaci Skařiny.
-
10
Vyplatí se udělat krátkou odbočku na Slovanské hradiště v Mikulčicích. Patřilo k významným mocenským a duchovním střediskům Velkomoravské říše. V areálu obehnaném opevněním byly nalezeny základy velmožského paláce, dvanácti kostelů, tři mosty a pohřebiště čítající přes 2 500 hrobů. V letní sezóně je hradiště přístupné denně.
-
11
Trasa prochází rozsáhlými lužními lesy, kde je možné pozorovat dutinové druhy a šplhavce, jako jsou holub doupňák, strakapoud prostřední, datel černý, žluna šedá, šoupálek krátkoprstý a lejsek bělokrký.
-
12
Zastávka se nachází na Kostických Čistách. Jedná se o zachovalé nivní louky, kde výjimečně zastihneme např. chřástala polního. Můžeme pozorovat např. čápy černé nebo dravce.
-
13
Pole nazývaná Lanžhotská Čista bývají v době záplav významnou tahovou zastávkou bahňáků a brodivých, případně hnízdištěm bahňáků, vrubozobých nebo pěvců.
Zaujímavosti
V nejvlhčích, nejčastěji a nejdéle zaplavovaných částech luhu rostou vlhkomilné druhy bylin – kosatec žlutý (Iris pseudacorus) nebo vzácná bledule letní (Leucojum aestivum). V plném létě převládá kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Celoročně podmáčená místa v měkkém luhu bývají lemována porostem rákosin a ostřic. Ve stojatých vodách rozkvétají stulík žlutý (Nuphar lutea), leknín bílý (Nymphaea alba), žebratka bahenní (Hottonia palustris) a další druhy. Z typických živočichů je možno zmínit brouky tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo) a pižmového (Aromia moschata), roháče obecného (Lucanus cervus), lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus) nebo tesaříka alpského (Rosalia alpina). Ten má na Soutoku unikátní nížinnou populaci, v jiných částech republiky je tento ohrožený brouk vázaný spíše na bukové porosty v podhůří. Přírodním „inženýrem“ lužního lesa je bobr evropský (Castor fiber), kterému se v oblasti Soutoku velmi daří.
V o něco sušším tvrdém luhu na jaře rozkvétají dymnivky, sněženky, sasanky, orseje a v některých místech se celé rozsáhlé plochy zelenají porostem česneku medvědího (Allium ursinum).
Právě dravci k úspěšnému hnízdění vyžadují klid. Rušení – ať už těžbou dřeva, nebo třeba jen neznalými návštěvníky – může vést až k opuštění hnízda.
V současnosti se zcela pochopitelně snaží ochrana přírody vyhlásit na tomto území chráněnou krajinnou oblast.
Vedeli ste, že?
… hrúdy tvoří v lužním lese místa, která většinou nebývají zaplavována ani při větších záplavách? Jsou to pozůstatky vrcholků písečných dun, které zde uložil vítr v chladnějších obdobích třetihor. V minulosti hrúdy vystupovaly nad okolní terén i deset metrů. S častějšími povodněmi a větším ukládáním materiálu se výškové rozdíly zmenšily a dnes už je rozdíl jen několik málo metrů. Na vrcholky hrúdů však voda stále nedosahuje ani při větších záplavách, a tak během záplav poskytují útočiště lesní zvěři. I díky ní byly hrúdy prosvětlené, bez zapojené stromové vegetace. Nezalesněné hrúdy podmiňují zastoupení druhů, které jsou vázány na vysychavé a chudé půdy.
… jediný „starodub“ může hostit stovky různých druhů organismů díky pestré nabídce různých typů prostředí na jednom jediném kmeni? Mohutné stromy oplývají množstvím dutin v různých částech kmene a mohutnějších větví a s nimi hostí také bohatá společenstva hmyzu, vázaného na toto vzácné prostředí. Některé druhy upřednostňují dutiny v horních částech kmenů, jiné naopak dutiny přízemní. Zdaleka ale nejde jen o dutiny. Mohutné stromy mají kromě živých a vitálních větví i ty postupně odumírající nebo zcela odumřelé. Např. larvy vzácného tesaříka obrovského vyžírají své chodby v dubech právě na rozhraní živého a mrtvého dřeva.
Doplňujúce informácie
-
Ubytovanie v okolí lokality - Soutok Tvrdonicko
Kliknite nižšie na možnosti ubytovania v širšom okolí lokality
-
Akcie a aktivity - Soutok Tvrdonicko
Kliknite nižšie na akcie a aktivity v okolí lokality
Pozorovania
| Druh | Dátum pozorovania |
|---|---|
| Hrdlička poľná x 1 | 28.07.2023 18:27 |
| Rybár riečny x 1 | 28.07.2023 18:27 |
| Rybárik riečny x 1 | 28.07.2023 18:27 |
| Ďateľ prostredný* x 1 | 28.07.2023 18:27 |
| Ďateľ veľký x 1 | 28.07.2023 18:27 |
| Žlna zelená x 1 | 28.07.2023 18:27 |
| Sokol myšiar (pustovka) x 1 | 28.07.2023 18:27 |
| Vlha obyčajná x 8 | 28.07.2023 18:27 |
| Sýkorka hôrna* x 1 | 28.07.2023 18:27 |
| Penica čiernohlavá x 1 | 28.07.2023 18:27 |
|
|
|
