Jeseníky

Chráněná krajinná oblast
Národní přírodní rezervace
Dĺžka trasy: 13 km (okružná trasa)
Biotop:
Typ cest:
Způsob pohybu:
Náročnost: Stredná
doporučené roční období: Jar Leto

Vypravíme se do nejvyšší části Jeseníků, do oblasti horských luk a překrásných pralesovitých horských smrčin. Toto území je v rámci České republiky unikátní, protože podobné biotopy jako v Jeseníkách najdeme ve větších rozlohách jen v Krkonoších.

Druhy v lokalite

Jádrové území oblasti tvoří masív nejvyšší moravské hory Pradědu (1491 m n. m.) a Vysoké hole (1464 m n. m.), mezi nimiž protéká překrásným údolím říčka Bílá Opava. Ačkoliv bylo celé území dlouhodobě ovlivňováno člověkem, zachovaly se v něm unikátní horské smrkové lesy, které mají na mnohých místech pralesovitý charakter. Ještě v 70. a 80. letech minulého století byly tyto lesy domovem tetřeva hlušce. Horské louky na hřebenech vznikly rozšířením původního bezlesí, které bylo přibližně od 13. století s různou intenzitou využíváno k pastvě, sklízení sena i k bylinkaření. Sbíraly se zde léčivé byliny, ale také kořeny hořce tečkovaného pro likérky v okolí. Odlesnění hřebene a svahů Vysoké hole mělo za následek, že severozápadní vítr sfoukával sníh na jihozápadní stranu, kde se tvořila nad Velkou kotlinou až několik metrů mocná sněhová návěj. Ta se v závislosti na množství sněhu a dalších podmínkách několikrát za zimu uvolnila v podobě sněhových lavin. Laviny spolu s erozivní činností drobných potoků vytvořily ve Velké kotlině zcela unikátní stanoviště pro mnoho rostlinných druhů. V minulosti byla na horských loukách a svazích vysazována nepůvodní borovice kleč, která zabraňovala vytváření sněhových lavin a je v současné době odstraňována. Hospodaření na loukách ustalo po druhé světové válce, začínají pomalu zarůstat nežádoucí vegetací, a proto se na některých místech začíná s obnovou pastvy. Protože se jedná o nejvyšší část Jeseníků, která už od pradávna přitahovala turisty, najdeme tady několik horských chat včetně vysílače na Pradědu, kde je i restaurace.

Nejlepší spojení veřejnou dopravou je z Bruntálu, odkud jezdí autobus do zastávky Karlova Studánka, rozc. Hvězda. Z této zastávky je možné jet místním autobusem přímo na zastávku Malá Morávka, Ovčárna točna. Autem možné dojet na placené parkoviště Karlova Studánka, sedlo Hvězda, nebo na rovněž placená parkoviště v Karlově Studánce a dojít na sedlo pěšky. Odtud jede autobus na Ovčárnu. Pěkná trasa je také z Karlovy studánky po žluté a modré značce na Ovčárnu kolem říčky Bílé Opavy. Jedná se však o trochu náročnější trasu. Další možností je ubytovat se na některém hotelu či horské chatě, např. chaty Ovčárna, Sabinka, Barborka, Švýcárna, hotel Figura, nebo v hotelu přímo na vrcholu Pradědu. Vzhledem k velké návštěvnosti území je vhodné rezervovat ubytování delší dobu předem. Mimo sezónu, zejména v květnu, jsou ubytovací kapacity volnější. Pokud chceme projít tu nejzajímavější navrženou část, pak je trasa jen částečně okružní. Na Praděd a na Vysokou holi je potřeba se vrátit zpět na výchozí místo Ovčárnu. Trasa se dá rozdělit na několik částí. Ve všech případech je výchozím bodem rozcestník Ovčárna – chata, bus.

Vychádzka

  • P
  • 1

    Přímo na chatě Ovčárna je několik hnízd jiřiček obecných, často tu také vyzpěvuje rehek domácí a někdy se objeví i rehek zahradní. Domácím pánem je konipas bílý, občas přiletí konipas horský, který rád sbírá potravu u drobného pramene před chatou. Kolem chaty v květnu a méně i v červnu zpívají 1–2 samci kosa horského, na loukách nad stanicí horské služby linduška luční a několik samců lindušky lesní.

  • 2

    Pro pozorování datlíka tříprstého a ořešníka kropenatého je ideální sejít po žluté značce z Ovčárny k rozcestníku Pod Ovčárnou, projít se několik set metrů níže směrem ke Karlově Studánce a zpět se pak vrátit po modré značce kolem chaty Barborka. Kromě výše uvedených druhů se v horských smrčinách vyskytuje králíček obecný nebo ohnivý, křivka obecná či sýkora parukářka.

    Další možnost je vyjít z Ovčárny na vrchol Pradědu po naučné stezce Se skřítkem okolím Pradědu. Od turistického rozcestníku Praděd po pravé straně nad cestou můžeme pozorovat zpívající samce lindušky luční, kosy horské a často se kolem cesty pěkně ukazují křivky obecné. Při troše štěstí zahlédneme i čečetky tmavé

  • 3

    Ve vrcholové části Pradědu v okolí vysílače hnízdí 1–2 páry lindušky horské. Lindušku horskou lze někdy pozorovat při sběru potravy na asfaltové ploše u vysílače. Je dobré vysílač pomalu obejít kolem dokola nebo chvilku posedět a kochat se překrásnými výhledy. Zejména na severním a západním svahu Pradědu se různě po loukách potulují bělořiti šedí.

  • 4

    Třetí možností je vyjít z Ovčárny po červené značce na Vysokou holi k historickému hraničnímu kameni. V úseku mezi Ovčárnou a turistickým rozcestníkem Nad Ovčárnou možná uslyšíme zpěv hýla rudého. Vzhledem k tomu, že v Jesenkách hýlů rudých ubývá, je už i v této lokalitě jejich výskyt nepravidelný.

  • 5

    Při stoupání na hřeben mezi vleky lze při troše štěstí slyšet najednou lindušku horskou, luční i lesní. V okolí červené turistické značky hnízdí také bramborníček černohlavý a hnědý, u vleků se zdržuje bělořit šedý, na kterého je potřeba si někdy počkat. V této oblasti často loví poštolky obecné.

  • 6

    Z vyhlídkového místa je krásný výhled na Praděd a Petrovy kameny. Na Petrovy kameny je veřejnosti vstup zakázán z důvodu výskytu velmi vzácných druhů rostlin, které by turistický ruch mohl poškodit. 

    U historického kamene na Vysoké holi (viz bod 4) je bývalá radarová stanice německé armády. V jejím okolí hnízdí několik párů lindušek lučních a pár bělořita šedého. Je to zároveň jedno z nejvýše položených míst výskytu skřivana polního v ČR. Na hřebeni Vysoké hole zpívají v dubnu až červenci 1–3 samci.  Hřeben Vysoké hole je především v době migrace vhodný k pozorování dravců. Kromě káně lesní a poštolky obecné můžeme zastihnout sokola stěhovavého, v posledních letech jsou častější pozorování orla skalního nebo křiklavého. Objevit se mohou i jiné druhy dravců, proto je vhodné se na hřebenu zdržet delší dobu a pozorovat okolí, především jihovýchodní stranu. Kromě dravců se na přeletu objevuje i mnoho dalších druhů ptáků. Ze vzácných druhů se v dubnu a květnu může podařit zastihnout pěvušku podhorní. Oblast Vysoké hole patří mezi místa s pravidelným výskytem kamzíka horského (Rupicapra rupicapra), který byl do Jeseníků vysazen. Kamzíci se v okolí stanice objevují především ráno nebo navečer, kdy není tak silný turistický ruch.

Zaujímavosti

V pralesovitých porostech NPR Praděd rostou jedny z nejstarších smrků v ČR. Zjištěný věk u několika jedinců přesahoval 400 let. Jeseníky mají dokonce pět endemických druhů rostlin, z nichž jen na Petrových kamenech roste zvonek jesenický (Campanula gelida) a lipnice jesenická (Poa riphaea). Jesenická populace sokola stěhovavého patří mezi nejpočetnější v České republice a pohybuje se už kolem dvaceti párů. Před bývalou radarovou stanicí na Vysoké holi je hraniční kámen dřívějších tří panství – Bruntálského, Loučného a Janovického. Zároveň tudy prochází i hranice Moravy a Slezska.

Vedeli ste, že?

… v Jeseníkách také hnízdí jeřábi popelaví? Bylo zde dokonce nalezeno nejvýše položené hnízdo v nadmořské výšce kolem 1300 m.  

… Velká kotlina s 386 druhy rostlin patří mezi nejbohatší místa květeny v ČR?

Zdroje: ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V., MIKULÁŠ, I. & TELENSKÝ, T. 2021. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2014-2017. Praha: Aventinum. ISBN 978-80-7442-130-3. AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY, RP Olomoucko. Plán péče o CHKO Jeseníky.

Doplňujúce informácie

  • Ubytovanie v okolí lokality - Jeseníky

    Kliknite nižšie na možnosti ubytovania v širšom okolí lokality

  • Akcie a aktivity - Jeseníky

    Kliknite nižšie na akcie a aktivity v okolí lokality

Blízke lokality