Ptačí oblast Hovoransko - Čejkovicko

Vycházka začíná u velmi pěkného mokřadu Biocentrum Ostrůvek, který byl nově vytvořen v místě bývalého Kobylského jezera. Na lokalitě je ptačí pozorovatelna, ze které můžeme pohodlně sledovat vzácné mokřadní druhy ptáků, jako je slavík modráček, moudivláček lužní, bukáček malý, volavka červená, bukač velký či moták pochop.

Pokračujeme chvíli po silnici směrem ke Kobylí, poté zahneme mimo silnici na asfaltovou cestu, která vede do Kobylí mezi vinohrady a sady. Setkáme se tu např. s ťuhýkem obecným či strnadem obecným. Z blízkých polí zaslechneme křepelku polní a skřivana polního.

V obci Kobylí se napojíme na zelenou turistickou značku a pokračujeme JV směrem, po cca 700 m dorazíme ke statku, kde můžeme pozorovat běžné i vzácnější ptačí druhy lidských sídel: konipasa bílého, hrdličku zahradní, rehka domácího, vlaštovku obecnou, strakapouda jižního či chocholouše obecného.

Pokračujeme po zelené, která nás dovede k obci Vrbice. Tam odbočíme na modrou turistickou značku, jež pokračuje severovýchodním směrem od obce a lemuje lesní komplex Hájek/Ochozy. Jedná se o zachovalé dubohabřiny se vzácnou květenou. Z ptačích druhů potkáme strakapouda prostředního, žlunu zelenou, datla černého, žluvu hajní, luňáka červeného, včelojeda lesního nebo lejska bělokrkého. Z protějších vinic na jaře zpívají skřivani lesní a pěnice vlašské.

Pokračujeme po značené cestě a s lesem Hájek/Ochozy v zádech se před námi otevírá typická krajina pro ptačí oblast Hovoransko – Čejkovicko. Malebné vinice, sady a záhumenky se starými ovocnými stromy. Zároveň se jedná o jednu z posledních lokalit v PO, kde se vyskytoval strnad zahradní, tento druh již bohužel z oblasti vymizel. Stále se však můžeme setkat se zbylými dvěma druhy předmětu ochrany v ptačí oblasti: pěnici vlašskou a strakapouda jižního. Dále pak ťuhýka obecného, strnada obecného, skřivana lesního, pěnici pokřovní, konopku obecnou, poštolku obecnou a krutihlava obecného.

Po modré turistické značce přicházíme do Čejkovic a dále pokračujeme po červeně značené stezce T. G. Masaryka. Za posledními domy se nám otevírá opět zvlněná kopcovitá krajina s bohatou mozaikou vinic se solitérními ovocnými stromy. Také na této straně Čejkovicka lze například pozorovat strakapouda jižního, skřivana lesního, pěnici hnědokřídlou, kukačku obecnou, ťuhýka obecného či hrdličku divokou. Hnízdní zde také např. špaček obecný, konopka obecná, poštolka obecná a straka obecná.

Cesta TGM se stáčí na sever, opouštíme viniční trať. Procházíme kolem PP Špidláky, jež se rozkládá na třech obdělávaných plochách v členitém terénu. Jedná se o stepní louky a svahy, na kterých roste řada vzácných a ohrožených druhů rostlin, jako např. katrán tatarský (Crambe tataria), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), kosatec nízký (Iris pumila) ad. Na vegetaci je navázáno i mnoho druhů teplomilného hmyzu a ptáků, jako například vlha pestrá, ťuhýk obecný, bažant obecný, pěnice vlašská, pěnice pokřovní, strnad obecný, kukačka obecná. Špidláky částečně lemuje stará topolová alej, ze které se zjara ozývají holub doupňák, holub hřivnáč, pěnice černohlavá, budníček menší, hnízdí v ní káně lesní. V blízkosti Špidláků bývá v hnízdní době pravidelně pozorován moták pochop i jeho vzácnější příbuzný moták lužní.

Procházíme kolem prudké stepní stráně, severní částí PP Špidláky. Z korun proschlých stromů na stepi zpívá linduška lesní, možná zastihneme žlunu zelenou, krutihlava obecného, hrdličku divokou a vrabce polního.

Směrem k železnici pokračujeme dál po červeně značené stezce TGM lemované křovinami, v nichž pobývají slavík obecný, pěnice vlašská, pěnice černohlavá, rákosník zpěvný a ťuhýk obecný. Cestu křižuje vedení velmi vysokého napětí. Na něm v zimním období s oblibou sedají zimující holubi doupňáci, stožáry velmi vysokého napětí využívají k odpočinku i k hnízdění krkavci velcí, poštolky obecné a vzácně raroh velký či ostříž lesní.

Pokračujeme po stezce TGM, která lemuje železnici SZ směrem. V ostré zatáčce se stezka stáčí na západ k malému obecnímu rybníku, my však dále směřujeme na sever po zpevněné cestě lemující železnici. V úrovni solární elektrárny cesta zahýbá doprava a lemuje Čejčský potok, podél něj se vrací JV směrem ke zdálky viditelným zalesněným stráním. Jdeme k nim krajem pole, kde se dříve nacházelo slané Čejčské jezero. Zde můžeme pozorovat skřivany polní, bažanty obecné a zaslechnout volání křepelky polní.

Přicházíme pod zalesněné stráně a zprava míjíme přírodní památky Bílý kopec a Výchoz. Tyto lokality leží na břehu bývalého Čejčského jezera. PP Výchoz je umělý odkryv po těžbě písku a lignitu. Je hnízdištěm vlhy pestré a výra velkého. Na zalesněných stráních hnízdí žluva hajní, holub hřivnáč, lejsek šedý, strnad obecný či pěnice černohlavá. Tyto lokality se potýkají se zarůstáním invazními druhy dřevin, jako jsou pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), javor jasanolistý (Acer negundo) a trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Na planině bývalého Čejčského jezera na jaře pobývají čejky chocholaté, za potravou sem zaletují racci chechtaví, kteří početně hnízdí na nedalekých Mutěnických rybnících.

Po polní cestě pokračujeme SV směr Čejč, procházíme kolem parčíku a jírovcové aleje u kostela. U vedlejšího fotbalového hřiště máme možnost občerstvit se v hospodě. V okolí se vyskytují typické parkové druhy ptáků, jako jsou drozd zpěvný, kos černý, konipas bílý, holub hřivnáč, stehlík obecný a zvonohlík zahradní.