Jaroslavické rybníky

Na malém parkovišti u mlýna necháme auto a vydáme se k rybníkům. Hned na začátku překonáme mlýnský náhon, na kterém lze často pozorovat ledňáčka říčního nebo konipasy horské i bílé. Budovu starého mlýna využívají k hnízdění vlaštovky obecné nebo rehkové domácí. Pravidelně tu zpívá zvonohlík zahradní, často i zvonek zelený. Cestou k bodu 2 dáváme pozor na šplhavce, zalétá sem za potravou strakapoud jižní.

Naučná tabule nás upozorní, že se nacházíme v ptačí oblasti. Máme odsud široký výhled na rozsáhlou plochu Dolního rybníka, která většinou vypadá prázdně. Ale úplně prázdno tu není nikdy. U jižního břehu, hlavně v části nedaleko rybářských objektů, se shromažďují lysky černé, zrzohlávky rudozobé a poláci velcí. Na jaře loví nad vodní plochou táhnoucí rybáci černí nebo rackové malí, běžně tu lze pozorovat orlovce říčního. Západní břeh a poloostrovy v severozápadním cípu rybníka jsou hnízdištěm a shromaždištěm hus velkých. Atraktivní je rybník v době výlovu, kdy sem množství potravy láká desítky až stovky volavek popelavých a bílých, racky bělohlavé (i vzácnější druhy, jejichž určení bývá často oříškem) nebo orly mořské. Na bahnech vypuštěného rybníka můžeme najít kolihy velké, občas se zastaví jeřábi popelaví na podzimním tahu. Zcela jiný pohled se nám naskytne v zimě. Pokud voda nezamrzne, využívají rybník k nocování husy, z nichž nás zajímají nejvíce severské druhy jako husa běločelá a tundrová, mezi které se někdy přimísí vzácná husa malá, berneška rudokrká nebo berneška bělolící.

Další cesta nás zavede mezi komory a dva menší rybníky-výtažníky. První je využíván ke sportovnímu rybolovu a nebývá příliš zajímavý, zato druhý je klidný a po obvodu hodně zarostlý. To z něj dělá vhodné hnízdiště pro potápku malou, slípku zelenonohou nebo chřástala vodního. Z břehu na břeh často přeletuje bukáček malý.

Bod 4 je „pohyblivý“, nejlepší je zastavit se tam, odkud je výhled na dva z větších výtažníků. Jejich atraktivita se mění podle obsádky a také výšky vodní hladiny. Obnažené dno a břehy lákají bahňáky, téměř výhradně jsou to migranti. Běžně tu zastihneme vodouše bahenní, kropenaté a šedé, jespáky bojovné a obecné, pisíky obecné nebo bekasiny obecné. Lze tu potkat také lyskonoha, kulíka písečného, jespáka šedého a malého, kamenáčka pestrého, pisilu čáponohou nebo jespáčka ploskozobého. Na jarním tahu se často zdrží i ptáci, kteří obratně sbírají kořist z hladiny nebo ji loví ve vzduchu nad ní, např. rybák bahenní, bělokřídlý, malý či dlouhoocasý, podobně i racek tříprstý nebo malý. Pokud ve vhodné době zůstane část dna obnažená, hned se tu pokusí zahnízdit čejky chocholaté, kulíci říční nebo tenkozobec opačný. V mělké vodě u břehu pátrají po potravě čápi černí. Při dostatku drobných rybek dokáží některý z výtažníků početně obsadit potápky roháči. Začátkem léta nás může potěšit rodinka kachen divokých, zrzohlávek nebo poláků chocholaček, ke konci června však mláďata zanikají mezi myslivecky vypouštěnými březňačkami, které ovládnou vodu i souš. Pěvce neovlivní, takže z rákosin nadále zpívají cvrčilky slavíkové, rákosníci velcí, proužkovaní a obecní nebo strnadi rákosní. Také pár motáků pochopů si hnízdiště v úzkém pruhu rákosí u břehu uhájí. Od zemědělské krajiny na východě jsou výtažníky oddělené kanálem hustě zarostlým dřevinami. V nich můžeme při troše štěstí najít hnízdo moudivláčka lužního nebo zaslechnout typický hlas stále vzácnější hrdličky divoké.

Cestou po severním břehu Dolního rybníka se lze zastavit na místě, kde k vodě přiléhá les. Je to odsud kousek k řece Dyji, která je v tomto úseku krásná. Přirozeně se vine krajinou, její koryto rozčleňují ostrůvky naplavenin a padlé kmeny stromů. Břehy jsou místy strmé až kolmé, takže v nich dokáže zahnízdit ledňáček říční a vzácně i břehule říční. Pozornosti myslivců uniká rodinka lišky obecné (Vulpes vulpes), která obývá soustavu nor u paty jedné z nátrží. V místech, kde se pruh lesa rozšiřuje, jej protkávají slepá ramena a dynamiku vody tu řídí bobr evropský (Castor fiber). Zde se z husté mokřadní vegetace ozývá cvrčilka říční. Zajímavější lesní druhy zastupuje třeba žluva hajní, z hustých keřů zpívá sedmihlásek hajní. Ale vyplatí se pozorovat i oblohu nad rybníkem a lesem, protože v těchto místech často přeletují luňák hnědý a červený, kteří hnízdí v blízkých lužních lesích. Z bodu 5 je dobré prohlédnout rovněž poloostrovy, které vybíhají do Dolního rybníka v jeho nejsevernější části. Vegetaci tu spásají nejen ovce, ale i početné husy velké, mezi kterými se občas zdržují invazní husice nilské.

Nejlepší místo pro pozorování předmětu ochrany ptačí oblasti Jaroslavické rybníky kvakoše nočního je na západní hrázi Horního rybníka. Přiblížíme se tu nejvíce k ostrůvku, kde je jeho kolonie. Hnízdí tu ponejvíce v keřích bezu černého. Pozorným prohlížením vegetace určitě nějaké ptáky najdeme – na začátku hnízdní doby dospělé, koncem června i odrostlá mláďata. Na patě ostrůvku kvakoši posedávají na naplavených nebo vyvrácených kmenech a větvích. V keřích často odpočívají volavky popelavé nebo bílé, vzácně volavky stříbřité a byla zde pozorována i volavka rusohlavá. Další ostrůvky Horního rybníka nejsou tak zarostlé a jsou hnízdištěm racků chechtavých. Bohužel se rozplavují a kolonie se stále zmenšuje. Při troše štěstí je však i dnes možné zastihnout racka černohlavého. Horní rybník je oproti Dolnímu nejen menší, ale i méně navštěvovaný, takže tu najdou trochu klidu jinde pronásledovaní kormoráni velcí. 

Situace kolem bodu 6 se brzy výrazně změní tím, že vlastník soustavy Rybníkářství Pohořelice buduje směrem k obci Oleksovičky nový rybník. Součástí nové vodní nádrže budet i ostrůvek, což jistě přinese zajímavé biotopy pro řadu druhů.

Procházkou k bodu 7 sledujeme břeh rybníka, od něhož odplouvají vyplašené druhy vrubozobých ptáků. Kromě všudypřítomné kachny divoké tu nejčastěji zastihneme kopřivku obecnou, zrzohlávku rudozobou nebo poláka velkého, někdy i s mláďaty. Na rybníku každoročně hnízdí několik párů hus velkých. Na hladinu zaletují z hnízdiště na nedaleké řece Dyji morčáci velcí. Samotný bod je umístěn u lávky přes Mlýnskou strouhu, která v posledních letech vypadá dost nestabilně, ale zatím svému účelu slouží. Lze pokračovat i po cestě podél jižního břehu rybníků a dostat se tak zpět k výchozímu bodu. Na konci však musíme projít areálem, jehož brána bývá o víkendech zamčená. Jistější je tedy okruh dokončit jinudy.

Kolem několika sklepů vystoupáme k nepříliš frekventované silnici. Z několika míst se nám naskytne pěkný výhled na rybniční soustavu, takže si uděláme lepší představu o dispozici a velikosti ostrůvků a rákosin. Z rybníka přeletují tam a zpátky rackové, zakrouží pod námi káně lesní, moták pochop nebo orel mořský. V létě tu nejdříve zaslechneme, a později jistě i vykoukáme vlhy pestré, které již vyvedly mláďata a společně s nimi tu loví hmyz. Cestou mezi vinicemi a sadem se nám naskýtá příležitost pozorovat i nějaké ptáky zemědělské krajiny, např. konopku obecnou, strnada obecného nebo ťuhýka obecného.

U bodu 9 silnici opustíme a po zpevněné cestě pokračujeme k jaroslavickému zámku, částečně parkem s letitými listnatými stromy. Je to ráj šplhavců, takže tu určitě zastihneme strakapouda velkého, prostředního i malého, žlunu zelenou i šedou nebo datla černého, dutinové hnízdiče doplňuje holub doupňák. Z korun stromů zpívají lejsek bělokrký a šedý, pěnkava obecná nebo drozd zpěvný, jejich kmeny prohledávají brhlík lesní a šoupálek dlouhoprstý. V keřovém patru jsou početné červenky obecné, pěnice černohlavé a pokřovní, stinná, nepřehledná místa obývají malincí střízlíci obecní. Zdržíme-li se do soumraku, můžeme zaslechnout puštíka obecného.

Vycházku zakončíme na terase jaroslavického zámku. Máme odsud krásný výhled na obec Jaroslavice a pohodlně vidíme do hnízda čápa bílého. Snadno najdeme i hnízdiště vlaštovek obecných, jiřiček obecných, vrabců domácích nebo rehků domácích, více práce nám dá identifikovat budovy obývané rorýsi obecnými. Z okraje parku slyšíme zpěv rehka zahradního. Ale pozornost věnujeme i budově zámku, který už mnoho let chátrá. Díky tomu tu nachází spoustu hnízdních možností společenské kavky obecné, které jediné opuštěný objekt skutečně oživují. V podstřeší hnízdíval i mnohem méně nápadný sýček obecný. Je to minulost, kterou se snad podaří zvrátit.